Deníček

Změna přezdívky

Včera v 13:25 | Jaňula
!!!POZOR POZOR!!!
Rozhodla jsem se, že si změním přezdívku z Lowe-Janulqa na Jaňula. Je to kratší a písmena W a Q ve slovech, už pár let nefrčí, nebo aspoň o nikom nevím kdo by to používal. Takže tak Usmívající se

P.S. pro moje jediné SB: klidně u sebe můžeš nechat moji starou přezdívku, ale samozřejmě záleží na tobě Mrkající

Mládí

Včera v 13:19 | Lowe-JanulQa
Co bych mohla napsat k tématu "Mládí". Napsat, že už jsem stará, nemůžu, když mi je jen 24 let, ale občas se cítím na 60 Smějící se Ráno mě bolí záda. Při větší fyzické námaze, třeba když se snažím cvičit, se druhý den nemůžu ani pohnout. Když si dřepnu, tak mi brutálně křupne v kolenách. No asi jsem vážně stará, nebo mám tu nemoc rychle stárnoucích kostí nebo jak se tomu říká. Nevím co budu dělat až mi bude 40, to se asi rozpadnu Smějící se
Jo, to když jsem byla malá, to byla jiná pohoda. Žádné bolesti ani starosti. Když jsem spadla, hned jsem se zvedla a běhala dál. Teď když "hodím pavouka" tak se sbírám asi 5 minut a bolestivé následky mám potom ještě měsíc. Starosti, ty byly jen o hračky anebo jestli mi maminka koupí zmrzlinu, když budu hodná.
Jako dítě jsem měla tolik fantazie, že by se o tom daly napsat knihy. S bráchou jsme si hráli na tajné agenty, které měly různé scénáře. Měli jsme na to i vybavení z časopisu Kačer Donald, kde byl detektor lži, kartotéka na otisky prstů, šablona na tajné zprávy, atd. Nebo když jsme bývali o prázdninách s babičkou na chatě, tak jsme vždycky prozkoumávali okolí a babička nás musela vždycky nahánět pískáním na prsty. Nebo jsme lezli po stromech, nejradši po třešni, kde jsme oďobávali kuličky tak dlouho, až nás bolelo břicho.
Jo jo, byly to krásné a nezapomenutelné časy. Nikdy jsme se nenudili a každý den byl jedinečný. Kdyby šel vrátit čas, hned bych toho využila a na týden si znovu prožila ty krásné bezstarostné chvíle...

Víkend

Včera v 7:03 | Lowe-JanulQa
Ahoj lidi,
tak tu máme opět nechtěné pondělí. Dneska se mi extrémně nechtělo vstávat. Hlavně kůli tomu, že je venku taková kosa, v Olomouci -8°C. Brrr.

Raši nekomentovat...

Pátek v 6:32 | Lowe-JanulQa
Včera jsem komentovala na fb příspěvek z útulku Mělník. Nabízeli tam 2 fenečky jorkšírů, v zanedbaném stavu. Samozřejmě se našli aktivisti, kteří na můj komentář museli okažitě reagovat. Nechápu co si tím komenzují a docela mě to vytočilo, ale hádat se s něma nemá smysl.
Možná byla chyba, že jsem nenapsala už do původního komentáře, že jorka mám, a vyhnula bych se tak kritice. Nebo jsem to radši vůbec neměla komentovat a nechat si své pocity pro sebe...

↓↓↓ Konverzace níže po rozkliknutí ↓↓↓

Reklamace sluchátek KOSS 2.díl

Čtvrtek v 20:48 | Lowe-JanulQa
Předchozí članek ZDE

Ještě včera odpoledne jsem šla na poštu, abych poslala sluchátka firmě na dobírku. V životě jsem na dobírku nic neposílala a na internetu jsem toho taky moc nenašla. Věděla jsem jen, že potřebuji ,,Podací lístek" a bublinkovou obálku.
Asi minutu jsem hledala, kde mají lístky, které jsem nakonec našla u sloupu v mini stojánku. Dobře tak lístek už mám. Ještě jsem potřebovala obálku. Čekám tedy, až se uvolní nějaká přepážka, abych k ní mohla jít a říct si o obálku. Po 5 minutách se jedna uvolnila, jenže než jsem k ní došla, rozsvítilo se u ní další pořadové číslo. I tak jsem to ale zkusila, samozřejmě bez úspěchu. Paní mě poslala čekat, protože obálku má prý kolegyně a ona už zavolala dalšího. Tak jsem znovu čekala.
Po pár minutách se přepážka opět uvolnila, tak jsem šla poprosit znovu o obálku. Pání se jen ohnula ke své skřínce a vytáhla z ní obálku. V hlavě jsem si říkala jasně, kolegyně, asi sedí v té skřínce..Obálku jsem si koupila za 6 Kč a šla vypisovat údaje. Po úspěšném vyplnění jsem si šla vytisknout pořadové číslo. Přede mnou bylo 5 lidí, takže další čekání.
Když jsem konečně přišla na řadu, říkám, že bych chtěla poslat balíček na dobírku tak, aby poštovné platil příjemce. Paní mi však sdělila, že na to si musím vyplnit ještě složenku s danou částkou. Takže jsem musela odejít od přepážky a vypsat složenku s mým číslem účtu. Nechápala jsem proč tam musím vypisovat č.ú. když to bude platit příjemce, ale budiž.
Po vypsání jsem si šla znovu pro číslo. Nečekaně jsem šla k jiné přepážce, takže jsem paní musela všechno zopakovat.
Když jsem dokončila větu, tak na mě hleděla jestli to fakt myslím vážně, protože to je drahý a příjemce bude platit strašně moc, kolem 100 Kč. Na to jsem jí odpověděla, že mi to je jedno, protože jsem se s příjemcem takto dohodla. A ona pořád, jestli to vážně chci poslat takto. Říkám jo. Už jsem z toho začínala být vytočená a ona se mě zeptala ,,A má ten obsah vůbec nějakou hodnotu?". V hlavě mi blesklo, no to si snad dělá srandu, ale udržela jsem se a odpověděla jí slušně, že to má hodnotu 200Kč. Ona na to: ,,Aspoň že tak". Ty vole, to už si ze mě asi vážně dělá srandu. Celá nas*aná jsem ještě ke všemu musela zaplatit 99 Kč, protože takto funguje dobírka. A tato částka se mi vrátí, až příjemce bude přebírat zásilku, kterou zároveň zaplatí poště a pošta mi to pošle na účet.
Takže následují pro mě další dny čekání...
Teď je otázka jestli mi ta reklamace stála za to Smějící se

Další díl příště Mrkající jestli mi teda něco přijde zpět...

Headphones by NeverendingStomp

Reklamace sluchátek KOSS 1.díl

Středa v 11:42 | Lowe-JanulQa
K loňským Vánocům jsem dostala sluchátka zn.KOSS s doživotní zárukou. Ihned jsem se na jejich stránky zaregistrovala, protože jsem si myslela, že se to vyplatí. Sluchátka jsem používala docela často, a podle ceny (+-200) jsem očekávala, že by měly něco vydržet. Nicméně po roce, tedy letos v lednu, mi přestalo fungovat jedno sluchátko, protože se asi uvolnil drátek. Rozhodla jsem se, že sluchátka pošlu na opravu do servisního střediska v Praze. Ve středu 10.1.2018 jsem šla na poštu, poslala doporučeně na uvedenou adresu v bublinkové obálce, zaplatila jsem 38Kč a čekala jsem. Včera 14.2.2018 po více než měsíci mi sluchátka konečně přišli opravené. Balík dovezl Geis na dobírku a platila jsem 160Kč (50Kč za manipulační poplatek + 110Kč za dopravu). O to jsem ale věděla, protože to mají uvedené na stránkách. Rozbalila jsem krabici abych zjistila jak to vlastně opravili. K mému překvapení byla v krabici úplně jiná sluchátka. Podle popisku to byl stejný typ, ale vzhled neodpovídal. A váha a kvalita zvuku byla jak ze sluchátek, které dostanete zdarma k mobilu. Takže celkem jsem za opravu zaplatila 198Kč, což je v někteých obchodech prodejní cena.
Rozhodla jsem se tedy napsat e-mail s mojí nespokojeností. Odpověď byla rychlá. Omlouvali se a bylo mi řečeno, že nynější sluchátka jsou novější a pokud tedy požaduji ty původní, tak je mám poslat zpět na dobírku a obratem mi pošlou zdarma dvojbalení se starší i novou verzí.
Dneska teda půjdu na poštu, pošlu jim to a uvidím. Jsem docela zvědavá jak to dopadne.

Máte také někdo podobnou zkušenost?

Energie na 0%

13. února 2018 v 14:30 | Lowe-JanulQa
Od doby, co jsem začala pracovat, nemám vůbec žádnou energii. Každý den, od pondělí do pátku, je stereotypní a unavující. Nemít pejska Bena, který udělá vždy něco vtipného, bylo by to přímo deprimující…
Ráno vstanu v pět hodin. Obleču se, vyčistím si zuby, učešu se a jdu vyvenčit Beníka. Tomu to samozřejmě dlouho trvá, tak potom utíkám na tramvaj, abych stihla dojít do práce na šestou hodinu. V práci strávím nekonečných pět hodin, během kterých zakousnu malou svačinu, abych nerušila kolegy mým kručícím břichem. V jedenáct hodin jdu na oběd. Vrátím se a zbývají mi ještě tři hodiny do konce. Potom přijdu domů, vyvenčím Beníka a utřu jeho loužičky po bytě, protože nedokáže vydržet tak dlouho nečůrat. Jdu umýt nádobí a začnu vařit. Mezitím přijde přítel z práce. Jdeme se najíst, chvíli se díváme na televizi a střídáme se v drbání Beníka. Pak jdeme zase venčit, protože je osm hodin večer. Následuje sprcha a konečně jdeme spát, většinou je půl desáté. V deset hodin, kdy konečně usínám, mě probudí známý zvuk zapnuté pračky, který trvá do půl jedenácté. O půl jedenácté je chvíli ticho, řeknu si: "Jo, konečně klid", a ejhle někdo z milých sousedů zapne digestoř. Takže další hodina otravného hluku.
Huráá je půlnoc a ticho, takže konečně můžu spát. Bohužel jen 5 hodin…
A tak je to celý týden. Vstanu, pracuju, jím, jdu spát… Výjimku tvoří snad jen úterý, kdy se jdu večer odreagovat tancováním Contemporary.
Související obrázek


Největší změna však nastává o víkendu. Samozřejmě až potom co se pořádně vyspím z pátku na sobotu. Životní energie mi naskočí na 110 % a nejradši bych šla někam "pařit". Po pár zkušenostech však vím, že druhý den jsem naprosto nepoužitelná a celý týden ještě víc unavená. Proto si radši vyjedeme někam na výlet po okolí nebo jdeme ke známým hrát deskové hry, což mě uspokojí o hodně víc a jsem nejvíc šťastná.

Výsledek obrázku pro full battery

Takže moje shrnutí. Ne vždy je všechno nuda a člověk se musí v životě radovat i z maličkostí.

Zase pondělí...

12. února 2018 v 7:06 | Lowe-JanulQa
Ahoj lidi,
taky se vám dneska nechce jak mě? Víkend zase rychle utekl a nejhorší je, že další je až za dlouho Plačící
Moje shrnutí víkendu:
V sobotu jsem jela s přítelem do Hranic na DOD Střední lesnické školy, aby přítel zavzpomínal na jeho alma mater. Já v této škole nikdy nebyla, je strašně obrovská a člověk by v ní snadno zabloudil. Hodně se mi líbily vystavené trofeje, tabla ze všech ročníků od založení školy, druhy škůdců, šišek, větviček, no prostě všechno. Celou školou nás provázel učitel, který tam vyučuje chemii a fyziku. Na konci prohlídky rozdal, rodinám s deváťáky, přihlášky ke studiu. Pak se podíval na mě a řekl: "A vy nechcete?" Byla jsem tím docela zaskočená. Myslela jsem, že si dělá srandu, ale on se tvářil tak vážně. Se smíchem jsem mu odpověděla, že já už mám dávno po maturitě. Na to se jen usmál a pokračoval v dalším výkladu. Docela mě to potěšilo, že si myslel, že je mi 15, ubral mi totiž skoro 10 let Smějící se ale možná to spíš řekl jen tak, aby nestála řeč. Každopádně mi to udělalo radost Usmívající se
Večer jsme šli za známými hrát deskovou hru Osadníci z Katanu. Pokud někdo nezná, velmi tuto hru doporučuji, je úžasná a dají se vymýšlet různá pravidla a pokaždé sestavit různé herní pole. Hráli jsme dvě hry, tu první vyhrál přítel. U druhé jsme trochu změnili pravidla, aby hra byla rychleji dohraná, a tu jsem pak vyhrála já Smějící se takže vítězství zůstalo doma Usmívající se
Pro mě opět spokojenost, protože nesnáším prohry...
Výsledek obrázku pro osadníci z katanu

V neděli se nic zásadního nedělo. Jen jsem si přečetla pár kapitol knihy D.Browna a sepsala je na mé stránky.

Toť vše. Zatím se mějte.
Výsledek obrázku pro bye

Cvičení

4. února 2018 v 17:57 | Lowe-JanulQa
Ahojky,
jak jste si všimli, přidala jsem nějaké cviky na posílování a zpevnění postavy.
Tyto cviky se snažím cvičím doma, a je pravda, že jsou docela hodně náročné.
No každopádně minulý týden jsem si koupila gymnastický míč, který byl podle nápisu pro výšku postavy 160 až 165cm, já mám 158cm. No poté jsem se rozhodla, že se podívám na nějaké cviky na internetu. A hned úvodní věta byla ,,Správná velikost míče by měla být taková, že když si na něho sednete, vaše pánev by neměla být níž než kolena". A ejhle sedím níž než mam kolena. Tak nevadí no, aspoň mám něco dalšího na sezení...

Víkend nostalgie

29. ledna 2018 v 9:04 | Lowe-JanulQa
Ahoj lidi,
tak tu máme zase to hnusný pondělí, už aby byl víkend Smějící se

Menší shrnutí uplynulého víkendu.
V pátek jsem se rozhodla, že si stáhnu pár hoodně starých her, keré jsem hrála kdysi jako malá.
Nevím proč mě to tak najednou napadlo Úžasný Hned jak jsem je spustila, jsem se vrátila v čase a cítila se bezstarostně...Pokud jste někdy takové nebo podobné hry měli a hráli, určitě si je znovu zahrajte, stojí to za to Usmívající se

1. hra - Jumpstart Adventure 5th Grade


Jedná se o naučnou hru, kde musíte luštit křížovky, počítat matematické příklady (sčítání,odčítání,násobení,dělení), doplňování chybějících slov vevětách, hledat různé předměty, atd.
Ono by to bylo jednoduchý, kdyby celá hra nebyla v angličtině Usmívající se takže když jsem tu hru hrála asi před 15-ti lety, kdy mi bylo asi 9, a angličtinu jsme ve škole měli teprve první rok, tak jsem vůbec nevěděla co se po mě chce Smějící se takže metoda pokus, omyl...



2. a 3. hra - Pajama Sam a Freddi Fish


Hra má několik dílů. Každá má jinou úroveň obtížnosti, třeba že třídíte ponožky podle barev (Pajama Sam), nebo sbíráte lístečky (Freddi Fish). Už si to moc nepamatuju, co přesně tam bylo, jelikož se mi hry nepodařilo spustit.
Vyžadují totiž 32-bitový procesor a já mám 64-bitový Zamračený
Ale dnes se pokusím hry oblbnout přes jeden dopoučený program, tak snad to vyjde Usmívající se


No nic práce volá, tak musím začit něco dělat, ať nedostanu vynadáno, že se flákám Smějící se

A co jste dělali vy o víkendu?

Mějte se, papa Líbající
 
 

Reklama